Lze těžit (více) ekologicky?

Pojem lesní těžba je jako zaklínadlo. Ekologové na ni mohou nadávat a lesníci ji naopak mohou používat jako výchovné a obnovní opatření.

Lesní těžbu lze souhrnně chápat jako soubor technologických a pracovních procesů týkajících se kácení a zpracování stromů. Také lze ale tento pojem vnímat jako péči o lesní ekosystémy takovým způsobem, aby se zachovala jejich biologická různorodost a životaschopnost. Ideálním stavem je ale provádění těžby v souladu se strategií trvale udržitelného hospodaření. Zde narážíme na diskuzi, zda tomu tak opravdu dnes je. A do jaké míry lesní těžba s přívalem těžké techniky lesy ničí. Dalo by se postupovat šetrněji? 

Těžká technika roztáčí kolotoč sucha 

Ekologové jsou s lesní těžbou nespokojeni nejen kvůli poškozování okolního porostu, ale především kvůli zhutňování půdy a narušování svahů. Velkým problémem jsou podmáčená území, pro která je těžká technika zcela nevhodná. A o to zásadněji se toto téma řeší v národních parcích.

V minulosti se kritizovala například těžba v Národním parku Šumava. Hnutí DUHA upozorňovalo na těžkou techniku, která způsobuje erozi půdy a narušuje vodní režim. Voda je zásadním problémem, protože nájezdy těžké techniky zničí půdu takovým způsobem, že ta pak není dále schopna zadržovat srážkovou vodu, která odtéká bez užitku pryč. Následně dochází k erozi půdy a vysychání lesa a jen se roztáčí kolotoč, do nějž se v dnešní době vesele zapojuje též kůrovec. Právě kvůli němu se v loňském roce na Vysočině lesní těžba v některých lokacích až zdvojnásobila.

Jak odlehčit lesům? Alternativy existují

Právě tato těžební opatření si žádají několikačetné nájezdy techniky do lesů od traktorů, přes traktorové vyvážecí stroje, až po harvestory. Jaký mají konkrétní vliv různé typy podvozků na půdu si rozebereme v některém z dalších článků, nyní se zaměřme na váhu a rozměry techniky. Držme se základní premisy, čím větší a těžší, tím více zatěžující pro půdu a prostředí. Nabízí se otázka, zda neexistují alternativy, které by s těmito probírkovými činnostmi pomohly a snížily těžební zátěž.

Vzhledem k rozměrům techniky a jejich váze se nabízí stroje menší a lehčí. Samozřejmě nemůžeme zcela srovnávat menší techniku s vyvážecími soupravami, nicméně můžeme touto menší technikou nahradit některé aktivity při dočišťování, zapojit ji více a nahradit některé aktivity jejich těžších soukmenovců.

Porovnejme si jako ukázkový příklad dva typy nosičů – traktor a pásový nosič Green Climber v kombinaci s lesní frézou. Tato agregace se typicky používá na drcení, odstranění klestu a pro úklid po těžbě. U našeho srovnání se budeme držet výkonnostně podobných strojů, tedy s výkonem 75-80 HP, a lesních fréz s obdobným záběrem. 

Celé porovnání i s konkrétními čísly najdete mezi obrázky.

Zásadním rozdílem je váha, pásový nosič je o více jak polovinu lehčí. Což ve spojení s rozložením váhy na pásovém podvozku znamená šetrnější zatížení lesní půdy. Samozřejmě co se šířky nosičů týká, tak traktor přesahuje Green Climber několikanásobně, což může být na škodu při manévrování v těžším terénu. Rozdíl je patrný i ve svahové dostupnosti, která je obecně u traktorů zaručovaná do cca 12°. Pásový nosič, který je ovládaný dálkově (až do vzdálenosti 300 m), je ve svazích mnohem obratnější – zvládá náklon až 60°. 

Do výpočtu výše nebyla zahrnuta lesnická nástavba. Tuto konstrukci by v ideálním případě měly mít oba nosiče, jejich váha by se tím zvýšila. Nicméně jedná se o poměrný rozdíl, kdy by váha této konstrukce byla u pásového nosiče logicky nižší než u traktoru. 

Co z tohoto srovnání tedy vyplývá? Šetrnější (a obratnější) je v tomto prostředí rozhodně dálkově ovládaný pásový nosič. Lze s ním provádět dočišťování po těžbě a zpracovávat klest. A díky možnosti výměny adaptérů nemusíte zůstat pouze u lesní frézy, můžete agregovat například štěpkovač a další.